Místa na okraji stezky: Velké krajské město Aue

Stopy lidské činnosti se v tomto údolí na soutoku Muldy a Schwarzwasser začaly psát již po roce 840, kdy zde bylo císařem Fridrichem I. Barbarossou (císař Rudovous) založeno malé augustiniánské kapitulní proboštství, písemně potvrzené listinou ze 7. května 1173. Klášterní kostel z 12. století v místní části Zelle je dobře zachován, a jako nejstarší budovu v Aue je možné jej navštívit ještě i dnes.

Město leží v dlouhém údolí, zvedajícím se z 330 m do výšky 600 m. Městské části Eichert, Brünlasberg a Zelle jsou rozsazeny na okolních vrších a jsou obklopeny hustými lesy.

V Aue se nachází krásné historické a architektonicky zajímavé budovy. Vedle klášterního kostela z 12. století je nejstarší profánní stavbou ve městě panský dům v Auerhammeru. Neméně zajímavou historickou budovou je Edelhof v místní části Alberoda. Edelhof vznikl kolem roku 1200 na místě středověkého opevnění původně jako obranná tvrz uprostřed vodního příkopu. V roce 1661 narazil vrchní polesný Johann Georg Rachals při stavbě pivního sklepa na bohaté naleziště cínu. V Aue se tak začalo rozvíjet hornictví. Město se také proslavilo produkcí materiálu na výrobu porcelánu. Od roku 1635 vyráběla auerská továrna na modré barvivo (dnes Nickelhütte) jako první velký mlýn na barvy v Sasku z kobaltu barvivo kobaltovou modř. Na začátku 18. století se zde těžil bílý jíl (kaolín). Ten se nejprve používal jako pudr na paruky, ale brzy se zjistilo, že tato hornina bohatá na jíl je díky svému vysokému stupni čistoty ideální pro výrobu porcelánu. Do roku 1854, tedy cca 150 let, dodával důl „Weiße Erdenzeche St. Andreas“, jeho cechovní dům se zachoval dodnes, a ke kterému vede důlní naučná stezka, jako výhradní dodavatel suroviny i pro výrobu proslulého míšeňského porcelánu. Spolu s těžbou železné a cínové rudy, trvajícím až do 18. století, se velmi prudce rozvíjelo hornictví a další průmyslová odvětví. Aue zažilo hospodářský rozkvět. S rozvojem průmyslu vzrostla i životní úroveň obyvatel. V té době ve městě vyrostlo mnoho secesních měštanských domů a vil.

Dále se zde nachází kostel sv. Mikuláše, postavený kolem roku 1900 z červených pálených cihel, mezi místními známý jako „červený kostel“. Zvláštností je Friedenskirche, které se pro její měděnou střechu se zelenou patinou říká „zelený kostel“. Tento kostel je považován za největší secesní chrám v Sasku a pro čistotu secesního stylu dokonce za jediný v celém Německu.

Unikátní je také říční sít´ města Aue. V Aue se nestékají pouze Mulde a Schwarzwasser, ale auerským údolím si našla cestu i spousta dalších malých potoků. Obzvláště známé a proslulé jsou auerské mosty. Žádné jiné město v Krušných horách nemá tolik mostů na kilometr čtvereční jako Aue. Díky tomu je Aue označováno za město mostů. Kromě spousty malých zelených oáz, jakými jsou například městské zahrady s Caroliným rybníkem a terasy na břehu Muldy, se ve městě nachází rekreační oblast Heidelsberg s velmi krásnou vyhlídkou ve výšce cca 550 m.

Aue není jen městem mostů, ale je známé také jako krušnohorské město sportu. Za návštěvu stojí i auerská zoologická zahrada (zoo malých zvířat). Kromě muzea, knihovny, koupaliště a plavecké haly zde najdete zimní stadion, kino, bowlingové dráhy a spoustu dalších zařízení pro trávení volného času.